Lázeňské město Teplice je posazeno mezi České středohoří  a Krušné hory. Proslaveny jsou nejstaršími lázněmi ve střední Evropě, jejich historie sahá až k roku 762. Jejich sláva dosáhla celoevropského rozměru, mezi nejslavnější návštěvníky patřil Johann Wolfgang Goethe, Ludwig van Beethoven, Fryderyk Chopin a další významné osobnosti. Dříve bylo město pro svůj charakter nazýváno "Malou Paříží", nebo "Salonem Evropy". Teplice a blízké okolí nabízejí klid parků, zajímavou architekturu empírových i secesních staveb, dostatek přírodních i historických pozoruhodností.

Hlavním léčebným zdrojem jsou termální prameny, vyvěrající z porfyrových vrstev. Zdroj teplické termální minerální vody je charakterizován jako přírodní, slabě mineralizovaný, hydrouhličitano-sírano-sodného typu, se zvýšeným obsahem fluoridů a mírným obsahem radonu. K lázeňským účelům jsou používány termální prameny "Pravřídlo" a "Hynie". Teplota vyvěrající termální vody je 39-44°C. Ve všech lázeňských domech jsou prameny využívány především k léčení pohybového ústrojí a cévních nemocí. Na základě medicíny a balneologie má dobré výsledky léčba poúrazových stavů a léčení dětí s poruchami hybnosti následkem poškození centrální nervové soustavy. Úspěšně se léčí profesní nemoci vyvolané vibracemi.

Zajímavá místa Teplic

Zříceniny hradu Doubravská hora

Na osamoceném vrchu na okraji Teplic se nachází zříceniny pozdně gotického hradu, vystavěného v letech 1478-86 Janem Ilburkem z Vřesovic. Na počátku 17. století byl přebudován v pevnost s vynikajícím a v našich zemích téměř ojedinělým systémem bastionového opevnění. Pevnost sehrála významnou úlohu za třicetileté války, kdy byla střídavě dobývána a několikráte držena švédskými vojsky, která plenila okolí. Po skončení války byla z nařízení císaře Ferdinanda III. pevnost zničena. Její ruiny se v dalších staletích staly oblíbeným romantickým výletním místem teplických lázeňských hostů. V letech 1884-85 zde nechal teplický kníže Clary-Aldringen vystavět pseudogotickou imitaci hradních budov, která sloužila jako výletní restaurace.

Děkanský kostel sv. Jana Křtitele

Postaven na starších základech mezi lety 1585-94. K rozšíření a významné barokizující přestavbě kostela došlo v letech 1700-03, pravděpodobně pod vedením zednického mistra Kristiana Laglera. Kostel je trojlodní basilikou s pravoúhlým presbytářem a hranolovou věží v západním průčelí, ke které přiléhá malá schodišťová válcová věž. V nejvyšším patře je hranolová věž zúžena a obehnána pavlačí, za kterou se nacházel byt hlásného. Věž je kryta charakteristickou barokní přílbovou střechou, kterou získala právě při poslední velké přestavbě r. 1703. Pod kostelem se nachází hrobky dvou šlechtických rodů – držitelů Teplic: Vchynských a Clary-Aldringenů

Kostel sv. Alžběty v Šanově

Postaven v letech 1864-1877 podle plánů předního vídeňského architekta H. Ferstela v novogotickém slohu jako cihlové síňové trojlodí s hranolovou věží po boku presbytáře. Stavbu si objednala obec Šanov a financovala ji z darů a výtěžků sbírek občanů v době, kdy šanovské lázně získávaly vedle teplických na stále větší proslulosti. Nad předsunutým schodištěm, ve štítu průčelí, nad velkým kruhovým oknem umístěna socha sv. Alžběty Durynské, pod schodištěm osazena pamětní deska položení základního kamene. Interiér kostela je sklenut křížovými klenbami na válcové sloupy. Vybavení interiéru je taktéž novogotické. V průběhu posledních letech jsou do oken kostela postupně osazovány nové vitráže vytvořené podle původního typu zasklení.

Kostel sv. Bartoloměje

Postaven v letech 1861-4 podle plánů berlínského arch. Stüllera jako novorománská cihlová trojlodní basilika s otevřenou arkádou před vstupem a hranolovou věží v boku průčelí na vysoké kamenné terase. Jeho původní název „Mírový kostel Apoštola Bartoloměje“ odkazuje k jeho zasvěcení sv. Bartoloměji. Vystavěn pro vzmáhající se evangelickou obec v Teplicích a četné lázeňské hosty augšpurské konfese, mezi jinými i saského krále Bedřicha Viléma IV., který stavbu významně podporoval. Věž dokončena až později, v r. 1882 podle plánu stav. rady Persia. Odkazy na styl starokřesťanské basiliky nejsou patrné pouze v typu stavby, ale především v bohatě propracované ornamentální výzdobě a jejích tvarech.

Císařské lázně

Původní budova vznikla r. 1845 na místě, kde stával na potoce mlýn a vedle něj hostinec U Zelené žáby. K této budově byl postupem času přistavěn kavárenský salon. V letech 1870-72 proběhla přestavba a rozšíření lázní v novorenesančním duchu podle plánů teplického stavitele a starosty Ing. A. Siegmunda. Svou dnešní novobarokní podobu s mansardovou střechou získaly lázně při poslední velké přestavbě v letech 1912-14. Svůj název získala tato budova díky tomu, že poskytovala služby vysoce postaveným hostům, mezi nimiž byl i německý císař Vilém I., na jehož počest byly lázně pojmenovány. Dnes zde naleznete lázeňský provoz poskytující moderní procedury. Sídlo zde má i špičkové nadstandardní zdravotnické zařízení – klinika CLT.

Kamenné lázně

Již v r. 1759 byly podchyceny prameny vytékající na okraji Šanova z bělidla. Byly obehnány kamennou zídkou a odtud získaly pozdější lázeňské budovy, vzniklé na tomto místě v l. 1800-02, své pojmenování. Ke klasicistním budovám starých Kamenných lázní přibyly posléze ještě samostatná budova Chrámových či Štěpánových lázní. Novou podobu získaly Kamenné lázně při přestavbě v letech 1910-11, kdy původní budovy nahradila současná novobarokní budova, postavená podle projektu teplického architekta Jirsche a Edmunda Arnima z Postupimi. Na památku císařovny Alžběty, choti císaře Františka Josefa I., byly lázně na krátký čas přejmenovány na Lázně císařovny Alžběty. Jejich klasické pojmenování Kamenné lázně jim však vydrželo až do dnešních dnů.

Sadové lázně

Empírový dvoupatrový dům postavený r. 1823 v tehdejší Panské (dnešní Rooseveltova) ulici. Býval jedním z předních ubytovacích lázeňských hotelů s rozsáhlým zázemím. Ke straně domu býval přistavěn velký sál zvaný Německý. Celý hotel zakoupil v polovině 19. století kníže Collored-Mansfeld a proto byl dům často nazýván také Colloredovským domem či palácem. Od něj jej zakoupil majitel teplického panství kníže Edmund Clary-Aldringen, který zde zřídil lázeňský provoz. Dnes dům slouží jako ubytovací kapacita Císařských lázní.

Benešovo náměstí

Se postupem času vyvinulo z volného prostoru za městem až do dnešního nejrušnějšího komunikačního uzlu města. Na jeho západní straně stojí budova obecné školy, postavené v l. 1860-62, která také dala náměstí jeho první pojmenování – Školní náměstí. Východní část tvoří zadní část hotelu dříve zvaného Korunní princ Rudolf či Thermia. Vedle typicky městské zástavby zde našly prostory další četné hotely, restaurace, obchody a provozy. Dnes je náměstí pojmenováno na počest 2. československého prezidenta E. Beneše.

náměstí Svobody

Dříve Tržní náměstí – hlavní náměstí starých Teplic Původně v jeho středu stávala samostatná budova radnice s věžičkou a kašnou vedle. Po požáru města ji r. 1806 nahradila nová klasicistní budova radnice na severním okraji náměstí. Původní kašnu nahradila současná se sochou Madony. Staré domy s renesančním loubím ustoupily stavbám nových klasicistních domů. Po pravé straně budovy radnice pak byla r. 1885 přistavěna nová budova magistrátu (také sídlo teplické spořitelny). Západní strana náměstí ustoupila demolicí v 60. letech 20. století „moderním“ budovám české pošty a telekomu. Jižní stranu náměstí po demolici nahradila r. 1986 novostavba obchodního domu Prior. Kompletní rekonstrukce se náměstí dočkalo v roce 2001. Svou severní a východní částí odkazuje k bohaté historii lázeňského města.

Kolostujovy věžičky

Někdy též nazývány Radslavovy věžičky podle jejich stavitele – teplického pána Radslava Vchynského, který je nechal v r. 1600 postavit. Jedná se vlastně o renesanční lusthaus – zahradní kratochvilný pavilon na konci malé zámecké zahrady. Stavebním průzkumem na konci 19. století bylo zjištěno jejich založení na starší stavbě, dokonce snad i opevnění románského kláštera. Až do r. 1946 byly bytem pro zámeckého kaplana, dnes je zde umístěna stylová restaurace.

Románská krypta a základy basiliky

Na malém nádvoří teplického zámku se nalézají pozůstatky románské basiliky, v jejichž východní části se dochovala krypta, dnes zpřístupněná veřejnosti. Basilika byla součástí kláštera, který zde v polovině 12. století založila česká královna Judita „u teplých vod“. Ze vsi u kláštera se pak postupem času vyvinulo město Teplice. Pozůstatky byly objeveny při archeologickém výzkumu v letech 1954-57 v prostorách tehdejší malé zámecké zahrady. Rozsah pozůstatků basiliky a krypta stejně jako východní křídlo zámku, v jehož stavbě se dochovala východní budova románského kláštera, nám dávají tušit rozsah a velikost královnina založení, které znamenalo i počátek města Teplice.

Tipy na výlety v okolí Teplic

• Botanická zahrada
• Doubravka,zřícenina hradu
• Hvězdárna a planetárium
• Písečný vrch
• Zámek – sídlo Regionálního muzea
• Zámecká zahrada
• Morový sloup
• Kostel sv.Bartoloměje
• Kostel sv.Jana Křtitele

Zdroj: www.teplice.cz (ostatní informace najdete na oficiálních stránkách města Teplice).